Po snídani jsme se vydali na další část naší islandské cesty. První zastávkou dne byla oblast Dimmuborgir, což je rozsáhlé lávové území známé svými impozantními lávovými formacemi, které vznikly při chladnutí lávy, což vytvořilo skutečný přírodní labyrint.

Následovala druhá zastávka, Hverfell, jeden z nejikoničtějších vulkánů na Islandu. Hverfell je výrazná, téměř perfektně kruhová tufa vytvořená během jediné výbušné erupce, což jej činí jedním z nejlepších příkladů svého druhu na světě. Jeho strmé svahy a masivní kráter, který má více než kilometr v průměru, poskytují dechberoucí výhledy na okolní krajinu a je skvělým místem pro pěší túry.

Po té jsme si dopřáli malou pauzu u Skutustadagígaru, což jsou pseudokrátery vytvořené unikátním geologickým procesem. Tyto pseudokrátery vznikly, když se láva rozlila přes mokrá jezera, čímž se pára nahromaděná pod povrchem dostala pod tlak a vytlačila lávu nahoru, čímž vytvořili tyto neobyčejné struktury. Celá oblast nabízí úchvatné pohledy na jezero a okolní krajinu.

Dalším bodem našeho programu byl vodopád Goðafoss, jedna z ikon islandské přírody. Goðafoss, známý také jako “vodopád bohů”, je obdivuhodný svou kruhovou obloukovou formací a bohatou historií. Legenda praví, že když se Island v roce 1000 rozhodl přijmout křesťanství, byly pohanské modly svrženy právě do tohoto vodopádu.

Počasí se během dne pomalu lepšilo, občas vylezlo sluníčko, ale stále je pořádná zima. Na jednom z odpočívadel jsme si uvařili oběd na odpočívadle u cesty s výhledy do krajiny.

Naše cesta pokračovala do muzea Glaumbær, což je skanzen z doby, kdy Island osídlili první Vikingové. Muzeum obsahuje dobře zachovalé tradiční domy, stavěné z valů trávy, které poskytují návštěvníkům náhled do života Islanďanů v dávných dobách. Exponáty zahrnují nábytek, nástroje a oděvy, které odrážejí islandskou historii a kulturu.

Po návštěvě muzea jsme se vydali na každodenní koupání, tentokrát do termálního jezírka Grettirs, známého také jako Grettislaug, na břehu moře. Jezírka jsou dvě a voda je tak teplá, že jí dochlazují vodou z hor. Každé z jezírek má jinou teplotu, menší jezírko příjemných 38 stupňů a větší 41.

Na cestě do kempu jsme ještě zastavili u vodopádu a kaňonu Kolugljúfur, což byl další přírodní skvost na našem seznamu.

Večer jsme dorazili do kempu, kde jsme konečně mohli vychutnat slunečné, byť trochu chladné počasí.

BTW: Strašně se nám líbí jejich semafor na červenou 🙂